Molton Brown Rose Dunes: Když (se) růže baví

Typická růže je líbivá, zasněná a tklivá. Kvůli jisté podivnosti lidské povahy však může růžový soliflor brzo začít nudit. Je to podobné jako sedět osamoceně na louce a kochat se kvítím a obláčky. A to zcela bez mobilních dat, tedy dlouhé hodiny pouze kvítí a obláčky… Proto také parfuméři dělají s růžemi všechno možné, aby přestaly týrat svým klidem a malebností. Párkrát už jsem narazila na růži veselou a rozjívenou, což jsou emoce, které se v ní přirozeně nevyskytují ani náznakem. Taková růže je v mém oblíbeném parfému Black Jade (Lubin), dále ve Velvet Rose & Oud (Jo Malone), a také v Rose Ambre (Fragonard). Zdá se, jako by růže v této podobě ožila, podobně jako když se jednoduchý náčrtek přemění na 3D model. Jak už asi tušíte, do této kategorie patří i Rose Dunes od Molton Brown.

Rose Dunes, která byla inspirovaná pouští a fata morgánou, jsem zkoušela ve verzi EdT. Molton Brown kromě toho prodává i parfémovou vodu, a ta má vonět trochu jinak. Podle webu značky se toto rozdělení netýká jen Rose Dunes, ale i dalších vůní. Z jejich stránek vyplývá, že se při různých koncentracích dostávají do popředí odlišné složky, i když jsou vůně sestavené z těch samých ingrediencí. Škoda, že jiné značky tento fakt obvykle ignorují. Zvlášť parfémoví nováčci mohou být zklamaní, že silnější koncentrace neznamená intenzivnější vůni, a že se čisté parfémy bývají paradoxně nejslabší a mají sklon držet se poblíž kůže.

Vlevo parfémová voda, vpravo toaletní voda Rose Dunes.
Zdroj: webové stránky Molton Brown

A jak tedy tato růžová fata morgána voní? Písek ani suchost v ní necítím, Rose Dunes začíná jako růže s kořením, především pepřem a šafránem. Záhy se objevuje černý rybíz a pačuli. Zdá se, že do sebe tyto dvě složky chvílemi strkají, jak se pro sebe snaží získat co nejvíce prostoru. Možná i díky tomu působí vůně tak energicky. Brzy se k nim přidá ještě ambra a nějaké mastné pryskyřice. Zdá se, že veškeré květinové tóny vycházejí od růží, tedy že parfumér Philippe Paparella žádné jiné květiny v kompozici nepoužil. Zřejmě díky tomu růže působí jako nezávislá pozorovatelka, která se nechává od ostatních bavit. A v tom všem hluku není jasné, jestli se podařilo černému rybízu převálcovat pačuli, nebo to dopadlo nerozhodně. Na konci však vystupují do popředí mastné pryskyřice a dřevo. Rose Dunes se nepochybně hodí jako vůně na večírek, ale i jako hřejivá vrstva do větrného počasí.