Trudon Aphélie: Rozháranost v odsluní
Při hlasování na Frangrantice se momentálně vyslovilo pět lidí, že Aphélie je výsostně dámská vůně, tři další, že spíš dámská, pro sedm je to unisex a pro jednoho spíš pánský parfém. Což celkem odpovídá. Aphélie je totiž tohle všechno současně. Už od počátku se rozpadá na několikero proudů, a váš dojem z ní bude záležet na tom, kterého se chytíte. To může být ten lepší případ. V horším bude na váš nos dorážet ta mnohost ve své rozhárané roztříštěnosti.
Duch parfumerie
Vlastně je to svým způsobem fascinující. Asi jako když si nastříkáte na ruku už sedmý vzorek a všechny vám splynou v drásavé disharmonii. Je mezi nimi i jeden pánský a také tradiční arabská vůně. Aphélie tímhle dojmem překvapí tím spíš, jestli už máte s Trudonem nějaké zkušenosti. Ačkoliv je v parfumeriích ještě poměrně novinkou – první pětici vůní představili v roce 2017 -, jako značka má úctyhodnou tradicí, která sahá až do dob Ludvíka XIV. To se ale specializovali na ručně vyráběné luxusní svíčky a voskové dekorace. Proto se i jejich parfémy zpočátku držely klasických kompozic a sladké ambry, připomínající voskové aroma. Aphélie, novinka z roku 2021, je úplně jiná, živelná a divoká.
Žádný vesmír
Rozpor je už v samém názvu vůně. Trudon vysvětluje, že inspirací byl astronomický pojem afélium, kterým se označuje bod oběžné dráhy, který je v největší vzdálenosti od slunce. A že i tam oběžnice září v temnotě. Afélium má i zajímavou českou verzi, která zní odsluní. Jenže ve vůni pranic kosmického není, nic minerálního, ani abstraktní „sluneční akord“, který se někdy přidává na prozáření ovocně květinových parfémů. Aphélie je zelená zahradní směs. Zpočátku i bylinně zelená v jasném maskulinním duchu, kterému dominuje listí černého rybízu obalené citrusovými a bylinnými aromaty. Časem pronikavost toho proudu poklesne a větší prostor dostanou dámsky laděné ovocné květy a uleželé dřevo. Rozháranost se částečně obrušuje, a když se množství rozdílných proudů konečně jakžtakž slije, posílí dojem tak trochu arabského parfému. Tomu nahrává nejen mozaiková mnohost, ale dřevo, které už není jen uleželé, ale nepochybně v rozkladu. A jak se přidá olejnatý vetiver, končí Aphélie jak začala, jako převážně pánská vůně.
Aphélie je dalším dokladem toho, že obrovská nadprodukce nových parfémů v posledních třech až pěti letech není vstupenkou do perfumistického ráje, ale ve své většině velkým zklamáním. A to tím větším, že do něj někdy spadnou i dobré značky. Zákonitě se tedy dá očekávat odliv této vlny a s ním i naděje, že zase bude na co se těšit.
PS: Možná budete tenhle text číst až v době, kdy bude válka na Ukrajině historií a zlo bude po zásluze potrestáno. Tak by to přece mělo být. Dřív nebo později.
Snídaně v parfumerii 
Nejnovější komentáře