Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Parfums Ciro Le Chypre Du Nil: Lenivé odpoledne v houpací síti

Ciro není jednou z mnoha nových značek, které vypučely na začátku milénia, jak by se mohlo zdát podle strohého názvu a minimalistických flakonů. Kdepak, má za sebou mnohem zajímavější story. A trochu nejasnou, protože kolují dvě odlišné verze.

Kresba nočního klubu Ciro v Paříži v roce 1926

Zlatá éra jazzu

Podle jedné verze značka vznikla počátkem 20. let minulého století v Paříži na adrese 20 rue de le Paix jako o něco mladší souputník Caronu, Chanelu nebo Coty. Názvu musel tehdy rozumět každý, Ciro se totiž jmenoval řetězec luxusních restaurací a nočních klubů, kam se celebrity a bohatí a mocní chodili předvádět se svými róbami, šperky a parfémy a zvykat si na tehdy módní jazz. Právě Paříž byla vedle Londýna, Monte Carla a Biarritzu jedním z hlavních sídel těchto podniků. Značka Parfums Ciro se prý uchytila velmi dobře, a to i na zámořském trhu, kam ji někdy od roku 1924 dovážela Elizabeth Arden. Pro Ciro to znamenalo značnou výhodu, když se jako mnoho dalších značek musela před blížící se světovou válkou uchýlit do exilu, bez problémů přesídlila právě do USA. Do Paříže se vrátila až v roce 1957 ve snaze navázat na někdejší slávu a odvrátit krach. To se bohužel nepovedlo. Počátkem šedesátých let vyslala na trh dvě poslední vůně a pak výroba zanikla. V tomto, ale jen v tomto bodě se shodují obě verze historie značky, ve všem ostatním se rozcházejí.

Z New Yorku do Paříže

Druhá verze jmenuje jako zakladatele značky potomka německých emigrantů Jacoba Wiedhopfa. Ten si počátkem 20. let najal obchodní prostory na Fifth Avenue v New Yorku se záměrem dovážet parfémy Caron. To také udělal, jenže brzy podlehl touze po vlastní parfémové produkci, a tu si objednal, jak jinak, ve Francii. Domluvil s tehdy vyhlášenou – a dnes již dávno zaniklou – značkou Gabilla, že budou vyrábět parfémy také pro jeho firmu Ciro. Byla to dobrá volba, vůně Ciro měly úspěch, a tak stejně jako v první verzi i zde značka expanduje, jen opačným směrem, ve třicátých letech si další sídlo zřizuje v Paříži na Place Vendôme. Další zprávy jsou už skoupé, až na informaci o zastavení výroby v šedesátých letech. A ať už to bylo jakkoliv, každopádně o půlstoletí později je tu Ciro zpět, tentokrát s hamburskou adresou. Obnovu začíná vzkříšením dávných receptur. V roce 2018 reformuluje a v nové úpravě představuje šest vlastních kompozic z dvacátých let.

Zahrady na Nilu

„Chypre“ v názvu parfému je třeba brát s velkou rezervou, charakterem se blíží spíš arabským vůním, ačkoli nepoužívá oud. Okouzlí ale typicky arabskou bohatostí a šťavnatostí, v níž míchá sladká aromata růže a sušeného ovoce do svěžího podkladu z bylinkové zeleně, místy nahořklé, a bergamotu a to vše pak oživuje větrovou štiplavostí růžového pepře. Šikovností parfumérky Alexandry Carlin se ingredience nespojují do lepkavé cukrovinky, ale rozvinou pocitový obraz tropické zahrady, kde se dá lenošit a klimbat v houpací síti, zatímco smysly šimrá lahodnost vůní z okolní vegetace. Lenivá zůstává vůně také při vývoji, mění se jen neochotně, mnohem větší úsilí vkládá do šíření své požitkářské atmosféry co nejdále do okolí. Až po dlouhém dni nošení zelená svěžest uschne a hřejivě zdřevnatí, ovšem dominantní stále zůstává růže se směsí sušeného ovoce. A pokud by vás zajímalo, jak je to se stopami věku vůně čili s původní historickou formulí, tak ty na ní nejsou znát, působí zcela současně a moderně.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d blogerům se to líbí: