Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Andrea Maack Coven: Bez děje

Kdyby se Coven držel námětu, který Andrea Maack uvádí, byl by naivně jásavou idylou, protože co jiného čekat od parfému, který má vonět jako jaro. Pokud u vás přivonění vzbudí jiný dojem, což je dost pravděpodobné, tak se nedivte. Je to dáno naší odlišnou geografickou zkušeností. Andrea Maack je Islanďanka. Jaro, jak ho zná, je cítit po rozmrzající sopečné půdě, kde to bublá sírou. Místo rozkvetlé idyly magie ničivých i životodárných sil přírody, uprostřed nichž je člověk malý a bezmocný, přesto žasnoucí nad jejich velkolepostí. A od magie je jen malý krůček k dalšímu významu slova „coven“, který odkazuje na novopohanské, vlastně čarodějnické rituály.

 

Coven v aktuálním flakonu z roku 2017. Původní verze vůně byla o čtyři roky starší a při redesignu flakonů prý doznala jen nepatrné změny.
Foto: Andrea Maack

 

Krotké galbanum

Divotvornou bylinou, která v Covenu čaruje, je pryskyřice galbanum. Se svou unikátní nahořkle drsnou povahou přirozeně zjemněnou krémově pižmovým tónem k tomu má dobré předpoklady. Pronikavost její aromatické zelenosti se dá navíc dobře ovlivnit intenzitou. Lze ji ztlumit do tichosti zemitého mechu nebo vystřelit až k aldehydové pichlavosti. Galbanum tak samo v sobě vytváří rozmanitost a protiklady a také dvě vrstvy, jemnou a drsnou, o něž se může vůně opírat a které ji mohou posouvat na tu či onu stranu. Zesílením drsné zeleně k divoce přírodnímu obrazu jako ve Van Cleef značky Van Cleef & Arpels, Safari Ralph Lauren nebo Claudiae od Sigilli. Pižmem k salonnímu Must de Cartier, především v jeho verzi z roku 2015, v níž je škrablavě sladkým chypre. Coven stojí někde mezi nimi. Galbanum se v něm neposouvá nikam.

 

Foto: Flickr, julochka

 

Islandský minimalismus

Vypadá to jako dobrý nápad, prvních pár hodin určitě. Zvlášť, když Andrea Maack nechala svého nikde nejmenovaného parfuméra podtrhnout kousavost galbana hřebíčkem. I když Coven zdaleka nedosahuje pronikavosti ani intenzity jedovaté zeleně, jak ji předvádí Van Cleef, vychází z něj malebná divočina. Strohá, ponechaná sama sobě, sopečnému hřmění a islandským trollům. Drsnost rozšiřuje větvičník a probouzí tak skutečný dojem lišejníku na kamenech. Je ovšem použitý tak nenápadně, že ho zastírá uhlazená pudrová vanilka. A tak galbanum zůstavá více méně na místě, odkud vyšlo. Bez posunu. Jaro už jen usychá na galbanové seno. Vůně je ponechaná bez děje a překvapení. Udivit může snad jen tím, že se dá monotónní minimalismus postavit i na tak bouřlivácké ingredienci jako galbanum. Za vyzkoušení Coven rozhodně stojí. Ovšem zda zaplatit islandskou cenu za kreaci, kterou v podobné a dostupnější verzi seženete jinde, to už je věc vlastní úvahy.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d blogerům se to líbí: