Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Sigilli Volumna: Krajina kvetoucích povidel

Je to ten typ vůně, kdy vám okamžitě po přičuchnutí unikne bezprostřední a okouzlené „Jé“. Její krása se šíří jaksi do široka, nejen po místnosti, vyběhne přes zahrady a sady nějak podobně, jak to dělá Poeme Lancome. A je stejně unášená rozevlátými pocity a náladami jako Poeme… Což zaměřilo pozornost na název, parfumér a majitel značky Enrico Buccella je nevytahuje jako náhodné slovo z klobouku, takže co znamená Volumna? Aus Liebe zum Duft, což je prakticky jediný eshop, kde vůbec můžete Buccellovy značky (kromě Sigilli i Cerchi Nell’acqua a Les Voiles Depliees) sehnat, v popisu uvádí, že Volumna byla etruská bohyně smyslných radostí. Pěkné, až na to, že ji internet ani etruský pantheonon nezná. Ještě tak nejvíc se jí z početného seznamu etruských božstev blíží Voltumna, s tím malým zádrhelem, že to byl On, nikoli Ona a že se místo smyslných radostí staral o hojnost úrody. Že by tedy přece šlo o štědrost letní přírody podanou rozmáchlými krajinnými tahy jako v Poeme? Skoro to tak vypadá, ten nepatrný rozdíl jména nemusí být chyba, může jít dokonce o záměr. Nebylo by to poprvé, kdy si Buccella pohrál s jedním písmenkem v názvu, aby neodkazoval jinam. Jen se podívejte, co by vám internet ukázal, kdybyste jeho Hymbu hledali s měkkým i nebo Voltumnu v původním znění.

 

Tak tohle je on, Voltumna. Veleznámého zobrazení se ale pozapomenutý etruský bůh dočkal až pod římským jménem Vertumnus, když si Guiseppe Arcimboldo pohrál s portrétem Rudolfa II.
Foto: Wikimedia Commons

 

Hojnost, nikoli zelinářství

Arcimboldův portrét je zajímavý i tím, že názorně ukazuje, jak se složkami Volumny naložil parfumér. Ano, daly by se úhledně poskládat vedle sebe ve výstavní regály s ukázkově zralým ovocem a zeleninou. Jenže Buccella je složil ve tvar a ten oživil. Vytvořil povidlový květ, trojrozměrný a složité struktury. Střed je povidlově zahuštěný, ovoce, dost neurčité s jasnou příměsí hoznů, tu zkoncentrovalo svá aromata svěží i zrale bohatá. Až po chvíli a stranou od středu začne být skutečně znát mango, uvedené ve složení, ale spíš květinovou částí své komplikované vůně. Stranou od středu je správně, tam se dá ucítit i vůně růže a nespecifických květin. Stejně netypicky jako mango se projeví kokos. Jeho charakteristickou část Buccella odložil a zneutralizoval, krémovitostí pak podložil mandle a vytáhnul z nich dva lístky jako oporu kolem povidlového květu. Jeden je krémový se zapojením podobně neutralizované tuberózy, druhý pak krémově dřevitý se santálem. Z kokosu ještě zbyla štiplavá dřevost, a ta působí jako velmi jemná varianta pepře. S vývojem madlově krémový list roste a tvaruje podmanivý závěr. Vůně je velmi kompaktní, přitom se neslévá, je radost vychutnávat její rafinovanou a dobře promyšlenou složitost. Díky ní i při své hutnosti a intenzitě neomrzí. Volumna je skvělou ukázkou vysokého parfumérského umění i dokladem toho, že i do flakonu ovocně květinové orientálky se vejde nezměrné množství fantazie.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d blogerům se to líbí: