Fragonard Soleil: Květinová zahrada z Lyonu

Lidstvo lze v zásadě rozdělit na dvě skupiny. Ta první a nesrovnatelně větší s oblibou cestuje, což ta druhá, k níž se počítám, asi nikdy nepochopí. Co je pro nás bloudění v nepřehledných končinách a nepohodlí na cestě, považují „oni“ za sbírání zážitků a příjemný adrenalin. Pokud do té první skupiny patříte, tak vám nevysvětlím, proč jsem cítila takový pocit úlevy, když jsem v hlučném Lyonu konečně dorazila do obchůdku L’Atelier Parfumé. Vyhlédla jsem si ho už v Praze a dobře jsem udělala, nejen že to tam skvostně vonělo sladce a květinově, ale byla to oáza důvěrně povědomá v neznámém městě. Na pár metrech čtverečních tam vedle sebe byly vyskládané značky jako Jean Patou, Caron, Perris Monte Carlo, Memo či Lubin. A taky Fragonard, který mě tam původně přilákal. Vlastně snížil můj cestovatelský odpor, jelikož parfémy této značky jsou v ČR dostupné jen s obtížemi.

 

L’Atelier Parfumé najdete kousek od zastávky metra Cordeliers.
Foto: Katka, Snídaně v parfumerii

 

U flakónků Fragonard jsem se zdržela tak dlouho, že jsem se k jiným značkám nakonec ani nedostala. Objevila jsem mezi nimi parfém Soleil vonící podobně jako vzduch v L’Atelier Parfumé. Bylo mi jasné, že právě ten si musím přivést do Prahy jako suvenýr, aby mi připomínal tuto oázu v Lyonu, která osvěží nejen perfumisty, ale také všechny unavené cestovatele.

 

Botanická zahrada v Lyonu
Foto: Simlaurent, prostřednictvím Wikimedia commons

 

Soleil vytváří dojem fantaskní rozkvetlé zahrady. Poletují v ní barevní ptáci a tu a tam uždibují květinové středy, které voní štiplavě pylově a nektarově. V parfému je jim věnováno hodně prostoru, asi proto, že každý z těchto středů – nehledě na to, z které rostliny pochází – stejným způsobem odráží hladivé a hřejivé sluníčko. Jejich aromata se spojují do jednoho společného, jemuž jako v každé zahradě udává charakter rozkvetlá rostlina s nejintenzivnější vůní. V Soleil jsou to jasmínové keře obtěžkané sladkými smetanovými květy. Kromě nich lze zaznamenat také lesklé svěží listy a okrajový mastný tón tvořený jakýmisi kožovitými květy. Nejedná se však o tuberózu, tu v této zahradě (naštěstí) nevysadili.

 

Soleil má stejný flakon jako vůně Grain de Soleil, o které už psala Dzona
Foto: Dzona, Snídaně v parfumerii

 

V komentářích na Fragrantice se řeší, jestli jsou v Soleil mýdlové aldehydy. Někdo by za ně dal ruku do ohně, zatímco jiný je tam vůbec necítí. Zjistila jsem, že pravděpodobně záleží na stupni hydratace kůže. Pokud je sušší, tak se aldehydy objeví a potlačí aroma nektarových květinových středů. Vůně získává ještě výraznější jasmínový charakter, a navíc se odkudsi z anonymní květinovosti vyloupnou pomerančové květy.

 

 

 

P.S.: Taky znáte nepříjemný pocit z některých českých parfumeriích, když vás po celou dobu sledují ostřížím zrakem, jako byste čekali jen na vhodnou příležitost, kdy strčit flakon do kapsy? V L’Atelier Parfumé panovala úplně jiná atmosféra. Prodavačka – možná majitelka obchodu – měla buď ten den výjimečně dobrou náladu, nebo je taková vždycky. Nechala mě nerušeně zkoušet si flakon za flakonem, zatímco si povídala s jiným zákazníkem, pravděpodobně s dobrým kamarádem. Když jsem se zeptala, jestli nemá sadu miniatur ve flakóncích ve tvaru sluníček, vyběhla se po nich podívat po schůdkách kamsi nahoru. Kamarád odešel, zůstala jsem v obchodě sama. Prodavačka se vrátila až za několik minut a omlouvala se, že sluníčka nenašla, takže jsem si vzala aspoň Soleil a pár dalších radůstek od Fragonardu. Těžko říct, jestli ji to tak potěšilo, každopádně se se mnou loučila stejně srdečně jako předtím se svým francouzským kamarádem. Nebo to byl také jenom zákazník?