Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Dolce & Gabbana The One: Takové vánoční překvapení

Ne, nebylo to o Vánocích, ale až na sklonku ledna. Začalo to tím, že se kolegyně Eva vydala na novinářskou akci do botanické zahrady. Pořádají je pravidelně a Eva, která píše zahradní témata, tam chodívá. Až potud nic zvláštního, i když jsem si všimla, že na pozvánce mimo jiné stojí, že součástí bude slavnostní představení parfému Fata Morgana No. 1. Ne že by to nevzbudilo můj zájem, ale držel se v mezích, však víte, jaké úrovně asi tak dosahují tyto firemní vůně. Když se Eva vrátila, na zápěstí, kam novinářkám nastříkali vzorek, jí drželo jen slaboučké dřevité nic. Zklamalo mě to, i když jsem to čekala. Jen tím ta story ještě nekončí.

The One Dolce Gabbna

Model britského designéra Ossieho Clarka, foto Norman Parkinson, 1971, zdroj The Red List

Tak tohle je ono

Nazítří jsme s Evou zůstaly v kanceláři jen samy dvě a oblak vůně, který se tam roztáhl, nebyl můj. „Takový delikátní citron nebo citronová tráva a fajnová hnědá vanilka. Očouzená a hutná,“ nasávala jsem a komentovala. Eva nic. Abyste to chápali, Eva je spíš typ na bytelné pohory a kvalitní svetr. Jestli nějaký parfém doma má, tak nejspíš jen pro speciální příležitosti, kdy není vyhnutí a člověk se musí trochu načančat. V práci jsem kolem ní zatím žádnou parfémovou stopu nezaznamenala. Až toho dne. Přiznávám, že jsem pojala podezření a podívala se, co pak píše botanická zahrada. Hm, parfém má představovat vůni květin, které rostou ve skleníku, omezená edice, balení 5 ml, cena 499 Kč. Fakt jo?! Nasála jsem vzduch směrem od Evy. Hm, chápu… Jenže druhého dne parfém přišel znovu. Nehledě na moje šťouravé poznámky. Zvědavostí jsem pukala, takže nezbylo, než se zeptat na rovinu: „Čím to tak příjemně voníš?“ Eva svraštila čelo a ťukla do klávesnice: „Hele, já se musím podívat. Přesně si to nepamatuju.“ A za chviličku: „Tak tohle je ono: The One. Dostala jsem to jako vánoční dárek.“

The One Dolce Gabbana

Foto Flickr, Valentina F

Jako huňatý kašmír

The One jsem kdysi mívala, ale v mutaci Rose. Tedy domnívala jsem se, že je to mutace, že jen k základnímu receptu přidali aroma růže. Ale kdepak. Rose The One voněla jako záhon s růžemi za slunného dopoledne, kdy trochu fouká vítr. Vzdušná, lehká, ozonická. S tím nemá samotná The One nic společného. Je spíš jako jeden z Eviných svetrů z kašmíru, takový huňatý obal s potěšitelně hřejivou vanilkou. Po zkušenostech s mnoha nikovými vůněmi musím uznat, že tahle vanilka není mainstreamově plochá. Být to pralinka, tak se na jazyku rozplývá a vyplouvají z ní pohlcené mikrobalíčky vylepšujících aromat. Sladce kouřový vetiver, suché bezejmenné květy, nádech čokolády i sušeného ovoce, což není jen dozvuk jemně pojatých citrusů z úvodu, ale i scvrklé švestky a štiplavé broskve. Vše v miniporcích a tak akorát, aby doplňky a ozdoby nepřehlušovaly hlavní motiv. The One je vyvážená, přitom poměrně intenzivní. Dost hlučná na to, aby se nedalo přeslechnout, jak se mi od konce ledna vysmívá, jak pošetilé bylo přehlížet mainstream.

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

%d bloggers like this: