Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Morph Malaga: Variace na vlámského mistra

V předvánoční balíkové kalamitě se zadrhla nejen česká pošta. Vzorky od ALZD trčely na německém území zřejmě ještě na Nový rok. Co tedy teď? Nezbylo, než se z nouze vydat pro čerstvý materiál do pražských ulic. Po důkladné úvaze jsem zamířila najisto: Italský Morph je jedna z těch nových značek, která, podobně jako mnohem známější španělský (katalánský?) Carner, nemá slabých vůní. Promyšlené předstartovní přípravy, zahrnující design webu a flakonů i výrobní plány na dva roky dopředu se Morphu zjevně vyplatily. Ušetřit si mohli snad jen námahu s tím, aby každou vůni vybavili vlastní minipovídkou a titulní fotkou. Jejich čtení vám při orientaci nepomůže, možná se budete spíš divit – takhle že si značka představovala dojem z parfému? Pokud se navíc podíváte na výčet ingrediencí na Fragrantiku, neboť v anglické verzi webu značky ho zapomněli převést z italštiny, tak snadno dojdete k názoru, že je jejich mlžení kolem vůní záměrné. Tak třeba právě Malaga: Ta podle Fragrantiky obsahuje jen samé květinové složky – frézii, lilii, fialku, brambořík a pak ještě vanilku. To je vše. Už jste si je v duchu poskládali k sobě? Tak tu představu zase odhoďte, nic tak plytkého a neukotveného v základu ve flakonu nenajdete. To podstatné zkrátka ve výčtu chybí a není to jen jasmín, konvalinky, pačuli, pižmo a santálové dřevo, které navíc uvádí Morph.

Morph Malaga

Flakony Morph mají jednotný tvar, liší se jen barevným pruhem na zadní straně, ten je u Malagy antracitový. Tvarový posun flakonů čili metaMORFóza má odpovídat názvu značky. Foto Morph.

Dva v jednom

Kdepak plytká, Malaga je setkání se starou láskou ve dvou krocích. Nejdřív přijde nostalgie, pak dojetí a okouzlení. Nejdřív stará láska zavoní lehounce jen jako vzpomínky, které ožívají nad vintage fotkami. Ne černobílými, které věkem zhnědly, ale těmi už z barevné éry, které stáří potáhlo šedomodrým povlakem. Tím povlakem blažené nevědomosti, neboť jsme tehdy byli dětmi. A blažený klid čiší i z kytek suchých tak, že už jsou cítit spíš jako dřevo. Roztékají se a minerálně prosychají. Jiskru jim dodávají jen suché bublinky, ať už je jejich původ jakýkoliv. Atmosféra je měkce vlídná jako slunce na sklonku dne za pozdního podzimu.

Joannes Fijt: Váza s květinami, první polovina 17. století.
Foto Wikimedia Commons

Ta hezčí tvář Tocade

A pak nastane takový přemet, že až při opětovném zkoušení bude jasné, že na novou podobu, v níž se vůně objeví, bylo zaděláno hned od začátku. Malaga má skutečně vývoj, což je dnes už u parfémů věc vídaná zřídka. Napoprvé překvapí hlavně rázností, s níž se hromádka sušeného kvítí najednou sroluje, provede kotoul a vyskočí z něj proměněná, s výraznějším charakterem a intenzitou. Až tady se důrazněji dostanou ke slovu také další neuvedené složky, které vůni formují v tom nejpodstatnějším. Je to minerálně mastný proud jako nosné médium, v němž jsou usazené květy s vrcholem v růži s nahořklou pelargonií. Něco podobného jako zátiší starých vlámských mistrů, kde kytice vystupuje z potemnělého pozadí. Tak, jak jsou květiny ve vůni poskládány, vytvářejí přesně ten souzvuk typický pro Tocade značky Rochas v původní i modernizované verzi. Ale je to Tocade pozorovaná z té hezčí stránky, protože poměr minerálně pryskyřičné a květinové části je obrácený. Těžký minerálně ambrový výraz Tocade je v Malaze jen elegantním soklem pro kytici a dává jí jemnější a intimnější intenzitu, jak se na dozvuk staré lásky patří. Není místa, kam byste ji nemohli vzít s sebou.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

%d bloggers like this: