Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Bois 1920 Come L´Amore: Kontrastní lilie

Vůně lilie je výrazná od přírody, což o to. Možná až moc. Však ji také parfuméři rozumně balí do květinových aldehydů, do vlhké zelené mlhy nebo do vanilkového pižma, aby skryli díl její razantnosti a lilie se ukázala z hezčího úhlu. Dá se samozřejmě nasadit i jako průrazný akcent, ale to stále není ten nápad, který použil Enzo Galardi z Bois 1920. Lilii obklopil gurmánskými pryskyřicemi a udělal to jednoduše tak, jako by je kolem ní rozlil jako perníkové těsto. Vznikl zvláštní efekt. Květinové a sladce kořeněné složky se takřka neprostupují, jen na sebe narážejí na styčné linii. Ta je pointou celé vůně. Lilie z té hutné dobroty vystupuje v kontrastním obrysu, silnější než kde jinde v parfémech, přitom velmi dobře snesitelná.

Bois 1920

Foto Flickr, Bill Blades

Skryté detaily

Styčná linie zvýrazňuje obě strany hranice. Jako pod lupou pod ní vyvstávají do nových rozměrů cukrové krystalky, hutnost kořeněného těsta s kousky kandovaného pomeranče i typická tíživost lilie. Takto zblízka pak vynikne i jedna nenápadná vrstva navíc, která by se jinak při své jemnosti ztratila. Je to totiž jen suchý pyl nad vhlkými plátky květu, tedy totéž, co jako hlavní téma použila značka Byredo pro subtilní La Tulipe. V Come L´Amore se ale při intenzitě ostatních složek spíš jen pocitově ozývá jako vnitřní prostor kontrukce, kterou vůně tvoří.

 

Foto Bois 1920

Optické hříčky

A pak je tu druhý efekt této kontrastní hranice, který kopíruje princip optických klamů: Jedna strana pozměňuje svým odrazem charakter té druhé. Když na hutně sladký máslový benzoin a vanilkový styrax dopadne odraz lilie, odebere mu banalitu. A naopak dopad pryskyřice zmírní nesnesitelnost lilie, spíš v jejím výrazu než vlastní vůni. Což znamená, že ji rozveseluje a krotí ji v její teatrálnosti lilie jakožto symbolu náročné ženskosti se sklonem k bolení hlavy a výkyvům nálad.

Mimochodem lilie tu není čistá a bez příměsí, jakkoli voní přirozeně. Má za sebou skupinku podpůrných květin, z níž je cítit hlavně gardénie. A ta v této v konstalaci se sladce kořeněným podkladem značně připomíná parfém Gardenia značky Robert Piguet. U složek ale podobnost končí, Gardenia tlumí efekt vůně zvláštním uspořádáním do vrstev, které se vzájemně potlačují, takže se dají obtížně vnímat současně. Tím také Piguetovi – či konkrétně Aurelienu Guichardovi – o vlásek unikl ten monumentální dojem kontrastu bílého sladce kořeněného květu, jaký se povedl Bois 1920.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d bloggers like this: