Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Mazzolari Lei: Mazlivá

Prý voní jako Shalimar přestříknutý Angelem. I když přesnější volbou než Angel by byla Mat Chocolat. Ta sladkost, která z Lei vystupuje, není karamelová, ale kakaová, ze všeho nejvíc připomíná aroma suchého prášku pro instatní čokoládový nápoj. Až po mnoha hodinách se na oblečení změní na rozehřátou mléčnou čokoládu, pro dojem z parfému je ale důležitější původní suchost. Sladkost totiž nad Shalimarem visí jako hutná pudrová deka. Blahobytně měkká a tlumící ozvy z okolí jako vysoký samet, takže se k vám nemusí ostré spodní tóny vůbec dostat. Vůně je pak jen a jen mazlivá.

Mazzolari Lei

Foto: Mazzolari

Byla by to nuda

Proč u horní vrstvy nezůstalo a proč kompletní vůni Mazzolari postavil na kontrastu odlišných částí, se dá snadno pochopit. Čokoládový pudr je sice vábivě lahodný, ale nedokáže se sám vyhnout hlavní slabině výrazně gurmánských vůní: Jsou statické a jak rychle přitáhnou, tak se zase přejí. Lei nic takového nehrozí, protože pod povlakem sladkého prachu je drsný a členitý terén. Je rozložený na cedrové základně, proto ta outdoorová drsnost, a je nepřehledný, což platí o vůni celkově. Těžko lze vnímat víc než jeden z proudů. Nespojují se, naopak se ještě větví a rozbíhají a vůně tak zůstává vždy jen zčásti přístupná vnímání. Je to zvláštní vlastnost, u níž se musíte rozhodnout, jestli je přínosem nebo slabinou. Kvůli roztříštěnosti je individuálně rozdílné i vnímání intenzity vůně.

Mazzolari Ler

Foto: The Red List, Harry Meerson, model Marcel Rochas z roku 1934

Co roste z cedru

Když se dokážete odpoutat od sladké vrstvy, zjistíte, že funguje jen jako zástěrka. Pod ní je divoká krajina z pronikavých pryskyřic a zelených olejů, malovaná širokými rychlými tahy štětce, opět nepřehledných, takže se při každém zkoušení spojují do trochu jiných obrazců. Ambrové složky mezi pryskyřicemi přidávají mastnost, dřevitost, hutnost. Úvod je neměnný. Je to ostrý orientální bergamot s citronovou kůrou, proto ta podobnost se Shalimarem, kterou v kometářích u Lei na dejte na Fragrantice opakovaně. Bergamot s cedrem jsou nejsilnější na počátku a vystupují souběžně s čokoládově prachovým dojmem. Trvá poměrně dlouho, než začne jejich intenzita opět souběžně polevovat. Sladkost nezmizí, ale změní se na medovou, opět spíše suchou. Ve spodní vrstvě jí symetricky odpovídá labdanum, máslově krémové a hodně vanilkové, přitom stále ještě znatelně promísené s trpkostí a ostrostí bergamotu a cedru. Trochu mimo prochází pačuli s vetiverem. Jsou spíš výplní mezi výraznými složkami, obalují je a izolují, překvapivě brátní jejich rozpouštění. Zůstávají nenápadné, je to spíš dojem nadčasové elegance, co vytvářejí. Lei není staromódní, ani dnešní. Je jako černobílá fotka, styl jí prostě neupřete.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d blogerům se to líbí: