Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Robert Piguet Calypso: Chtěla vlastnit hrdinu

Kdybych byla její kamarádka, řekla bych: „Pusť ho.“ „Cože? My spolu budeme navždy,“ řekla ona. „Vždyť se na něj podívej. Udělala sis z něj bezduchýho …“ „Ale on mě miluje!“ skáče mi do řeči. „… bezduchýho otroka, loutku, co tě …“ „To není pravda! On mě miluje!“ Kalypsó tomu jistě chtěla věřit, takže ignorovala dokonce i fakt, že na Odyssea, kterého si uchvátila, čekala doma manželka Pénelopé. Nezabývala se ani tím, že si sám bájný řecký hrdina přál odplout z jinak opuštěného ostrova Ógygia a dál ho omotávala svým šarmem a kouzly. Odyssea si nakonec upoutala na dlouhých sedm let, než ho na příkaz Dia nedobrovolně propustila. Parfém od Roberta Pigueta z 50. let byl pojmenován právě po této nymfě. Nejspíš se příliš nelišil od nové verze z roku 2010, která dokonale vyjadřuje spojení magie a ženské umanutosti.

Kalypsó na svém ostrově.
Autor: Herbert James Draper, prostřednictvím Wikimedia Commons

V parfému není jen divá síla řecké nymfy, ale i okolní nespoutané přírody. Sluníčko tam moc nesvítí, i když to může být jen Kalypsina skrývaná špatná nálada, zato vysoké vlny hlučně naráží do skal kolem pobřeží. Ve vzduchu jsou cítit minerální tóny a také jakési chladivé rostliny, což jsou nejspíš mořem vyvržené řasy. Rychle usychají studeným větrem. Místo je to nehostinné, na zemi trouchniví dřevo a pryskyřice se lepivě roztékají. Tato část vůně možná představuje přímo chýši patřící Kalypsó, kde cosi probublává v kotlíku. Kdoví. Jako představitelé síly, včetně té magické, však už v parfému působí pryskyřice se dřevem.

„Už bych taky nemusela nikoho jiného najít,“ pronesla by nejspíš Kalypsó, až by se po prvotní bouři vyvolané mou poznámkou uklidnila. Jak dobře jsem ji chápala. Zkejsnout sama na opuštěném ostrově není zrovna osud, o který by člověk stál. Najednou Kalypsó přestala být děsivá, ani nepůsobila nepříčetně, ale na světlo se začala dostávat její jemná stránka. V parfému ji prezentuje růžový bulharský olej. Poněkud odskakuje od dřevitého podkladu, jako by se s ním růže nebyla schopná spojit, zřejmě pro výraznou rozdílnost jejich povah. Všimla jsem si, že tato složka výrazně reaguje na stav pokožky – na suché se sotva mihne, zatímco na dostatečně hydratované se zdrží mnohem déle.

Růžová fáze se v Calypso objevuje na začátku, zatímco u nymfy převládla až ke konci. Po Diově příkazu prý Odysseovi poskytla materiál na stavbu lodi a taky mu na cestu poslala dobrý vítr. Dala mu s sebou i jídlo a pití, i když si umím představit, že ho láskyplně nezabalila, ale vztekle ho po něm hodila. Když odplul, nejspíš se rozplakala. „Ale on mě stejně miloval.“ „Vždyť já vím, Kalypsó, vždyť já vím.“

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

%d bloggers like this: