Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Houbigant Quelques Fleurs: Kvítí jako od Muchy

Mucha nestojí v titulku náhodou. Když se podíváte trochu níže, uvidíte reklamní plakát, který pro Houbigant vytvořil. Bylo to v roce 1900 a Houbigant byl tehdy v Paříži nesrovnatelně slavnější než Alfons Mucha. Mucha se prý ale přátelil s tehdejším parfumérem a spolumajitelem Houbigantu Paulem Parquetem, a tak dostal nabídku, aby pro značku vytvořil onen plakátek, ve skutečnosti to byla kartička, kterou rozdávali návštěvníkům expozice Houbigantu na Světové výstavě v Paříži toho roku. I na vlastní expozici pracoval Mucha a prý byla velkolepá, odpovídala tehdejšímu významu značky jakožto luxusnímu dodavateli parfémů na evropské dvory i do Petrohradu. A co je zajímavé, přes úctyhodnou tradici táhnoucí se 125 let zpět to byla značka moderní, ba udávající trendy. Asi proto si secesní výtvarník a parfumér porozuměli.

houcol

Secesní kytice

Quelques Fleurs vznikla o dvanáct let později pod rukama Roberta Bienaimého, který zastával parfumérskou pozici v Houbigantu po Parquetovi. Quelques Fleurs bylo hned jeho první dílo a nejspíš jím chtěl nejen navázat na tradici, ale také vzdát poctu svému předchůdci. Použil totiž jako nejvýraznější složku vysoce módní kumarin. To je vůně čerstvě posečené trávy s rafinovaným akcentem mandlí a vanilky, čímž prozrazuje svůj zdroj – semena tonky. Za Parqueta byl kumarin získávaný z tonky v parfumérství vzrušující novinkou a on ji využil jako šanci stvořit něco úplně nového. Podařilo se. Jeho kumarinový Fougere Royale se stal počátkem nové linie pánských vůní – samozřejmě fougerových. Ale nebyl to jen kumarin, co rychle přispělo k popularitě Quelques Fleurs. Bienaimé suverénně trumfnul v té době už dost okoukaný trend parfémových soliflorů, když přišel se svou kyticí z rozmanitých druhů. Bohatou, dekorativní, secesní.

Houbigant Quelques Fleurs

Aranžování květin, 1920, William Henry Margetson

Inspirace pro Chanel N°5

Původně prý přitom Bienaimé pracoval na vůni šeříkové, ale jaksi se to vymklo nebo spíš se ukázaly zajímavější možnosti. Šeřík zůstal, dokonce jako dominanta, tou už ale není sám. Květiny zamýšlené jako pozadí pronikly dopředu a vznikla mohutná kytice. Usazená je do aldehydové konstrukce, čímž vzniká podoba, která dala Quelques Fleurs pověst předchůdce a inspirace pro Chanel N°5, jen o několik let mladší. Oproti Pětce je ovšem Quelques Fleurs méně rezervovaná a abstraktní. Květiny tu sice také plavou v aldehydech, ale zůstávají reálnější a konkrétnější. Fígl je v tom, že v aldehydech, zde ledově svěžích, až z nich mrznou konečky prstů, se máčejí jen stonky. Mimochodem pevné a nacucané vodou, jen křupnout. Ovšem květy vyčnívají nad vodu a konstrastně se ukazují na pozadí oné kumarinové zeleně, která dává vůni její typický charakter. Někdejší reformulace prý přidala i chanelovské voskové aldehydy, ale v té původní a nyní obnovené jsou aldehydy jako symbol jarní zeleně, s nádechem medu a mandlové jedovatosti. Báječně jim to ladí s líbezně jedovatými konvalinkami a lahodným šeříkem. Když se kousavý chlad úvodu začne rozptylovat, sladkost kytice posílí krémová tuberóza a růže. Výrazný je i karafiát, ylang-ylang a vanilka. Vývoj je nenápadný, trvá několik hodin, než se vůně rozpadne na pudrově dřevitou ambru s kapkou medu a zelené jedovatosti. Ano, je tu i jasmín, ale jen jako jedna z mnoha květin. I proto je Quelques Fleurs živější a radostnější než Chanel N°5.

Z webu Houbigant

Letošní limitovaná řada: 40 porcelánových flakonků, každý ručně vyroben a pozlacen. Fotka je z webu houbigant-parfum.com.

Ztracený a znovu objevený

Aktuální podoba vůně pochází z roku 2012 a vznikla na přání italské rodinné firmy Perris, která krachující Houbigant krátce před tím koupila. Blížilo se sté výročí parfému, a tak se hodilo nechat ho nablýskat do původní krásy. Kromě jubilea k tomu měli ještě další dva dobré důvody: Především původní recepturu, kterou s archivem značky získali, a pak reformulaci z 80. let, který prý působila mnohem usedleji a zaprášeněji než originál. Do práce na obnově původní podoby se pustil excentrický Roja Dove, majitel stejnojmenné parfumérie v Londýně a značky Roja Parfums. Vzal ten úkol velmi vážně a ze všeho nejdřív se pustil do pátrání, zda ještě existují firmy, které kdysi dodávaly vonné oleje pro původní verzi z roku 1912. Chtěl od nich sehnat co nejvíce z původních 313 rostlinných esencí, aby si vůně zachovala originální charakter ve všech částech. Když vypiplali obsah, přichystali Quelques Fleurs několik kabátků, jak se pro takovou pozoruhodnost sluší. A tak máte na výběr. Komu jde o vůni, bude spokojen s jednoduchými lahvičkami v podobě tubusu z matného skla. Pro sběratele se prodává čistý parfém v buclatém křišťálovém flakonku značky Baccarat vintage vzhledu. Pro ty nejzmlsanější fajnšmekry pak mají každoročně limitovanou edici jen několika desítek nákladně zdobených lahviček, pro letošek jsou to miniaturní amforky pokryté osmnáctikarátovým zlatem.

podpis Dzona1

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d bloggers like this: