Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Kerosene jako parfémový urbex (+ Pretty Machine)

Nemusíte být právě fotografickým nadšencem, aby vám urbex něco říkal. Tenhle styl v sobě má magnetickou přitažlivost, s níž přirozeně upoutávají obrazy opuštěných míst se stopami někdejší lidské přítomnosti. Když se jako jakýsi John Pegg narodíte v tak nešťastné díře jako Detroit, buď odtud utečete, nebo se vám fascinace rozpadem kdysi prosperujícího velkoměsta dostane tak hluboko pod kůži, že ovlivní vše, na co se podíváte. Je dost možné, že o tom John Pegg ani neví, ale jeho neobyčejně emotivní kreace jsou parfémovým urbexem. Když si zadáte GPS místa jejich původu, nezavede vás to podle očekávání do nablýskaného prostředí parfumerie, standardizovaného tak, aby se tu vůně mohly pohybovat mimo prostor a realitu. Ne, vždycky znova vás to vyhodí poblíž továren, odkud kdysi tak hrdě vyjížděly fordy a chryslery. Do parku s čerstvě prořezanými růžemi, do kavárny nad talířek s citronovým koláčem, do letního lesa za městem. To všechno jsou libé dojmy slibující příjemné vůně a Pegg je jako takové i zachovává, neubližuje jim, dotek industriálního úpadku do nich vkládá nevzrušeným otiskem místa, kde vznikly. Jsou to aldehydové tóny autolaků, kovový odér zázvoru, průmyslový prach v šafránu a ze všeho nejvíc znepokojivá nostalgie. Ať už to dělá jakkoli, vznikají mu pod rukama vůně jako mistrovské parfémové dokumenty, které se dotýkají těch míst, kde mívá běžný člověk duši.

 

Kerosene Pretty machine

Kouzlo zániku: Opuštěná a kdysi výstavná budova hlavního nádraží je jedním z nejznámějších fotografických symbolů úpadku Detroitu.
Foto Flickr, Jonathan Haeber

Kdo je John Pegg?

Tahle otázka se nabízí, protože cesta k pochopení parfémů Kerosene vede přes Johna Pegga. Kdo je tedy jejich tvůrce? Obyčejný Američan. Podle toho, co koluje internetem, ani v dětství nic nenaznačovalo, že by ho čekala jiná budoucnost než všechny jeho příbuzné, kteří pracovali v detroitských automobilkách a podobných provozech. Proto samozřejmě i on zamířil po střední škole do továrny, co měl taky dělat jiného. Ale prý se tam příšerně nudil, takže aby se nezbláznil, začal psát povídky, skládat muziku, hrát s kapelou, kutit se dřevem, opravovat staré motorky, fotit, no a taky točit parfémové recenze pro youtoube. I když se prý nikdy necítil před kamerou úplně volně a rozený řečník také není, stal se časem hvězdou. A ještě něco se mu přihodilo. Čím dál víc přemýšlel o tom, jaké to asi je tam na druhé straně a jestli by se méně nudil, kdyby přestal tvořit recenze a začal přímo s parfémy.

 

Foto facebook Kerosene

Fotka z facebooku Kerosene. Je staršího data a ukazuje původní design některých flakonů. John Pegg je chtěl mít symbolicky nastříkané autolaky, místo etikety je kovový plíšek s vyrytým názvem parfému.

Od nostalgie ke spokojenosti

Neměl žádnou teoretickou průpravu ani znalosti chemie, a tak začal tím, že zkoumal vlastnosti vonných olejů. Třeba jak voní na papíře a jak na ruce. Jak dlouho to trvá, než vyvanou. Co mu chybělo v technice, vyvažovala intuice. Nápady prý přicházely podobně jako v muzice, najednou mu hlavou probleskl základní motiv a bylo to ono, dokonalé a kompletní. Pak se s tím pár měsíců mořil, než tu představu dostal do tekuté podoby. Třeba u Whips and Roses, což byla ta vůně čerstvě prořezaných růží a jeden z jeho prvních parfémů, se prý nejvíc natrápil s hledáním správného odstínu odéru kůže, aby odpovídal nápadu v jeho hlavě. Škoda, že syrově melancholickou Whips and Roses už neseženete, Kerosene už ji nevyrábí. Stejně tak už John Pegg zastavil produkci dřevité Kindred, takže parfémů, které pustil do prodeje, momentálně nabízí patnáct. Ve skutečnosti jich prý ale za těch zhruba šest let, kdy se parfumérstvím zabývá, vytvořil mnohem více, asi kolem stovky. A možná i díky přísné autocenzuře je znát vývoj. Když totiž před pár lety Kerosene jako slibnou zámořskou novinku začal nabízet největší evropský on-line obchod, převažovala ještě ve vůních detroitská nostalgie. Zájem se tehdy asi nevyvíjel podle představ ALZD – však také značku pořádně nepředstavili -, a tak Kerosene z Evropy zase zmizel. Koho by napadlo, že se sem zase vrátí a dokonce díky Čechovi, který žil v zámoří a teď má butik v centru Prahy. Srovnání celé produkce, které se tak nabízí, ukazuje, jak se ve vůních z posledních dvou tří let, kdy už na ALZD nebyly k mání, mění nálada a nostalgie ustupuje spokojenosti. Není těžké odhadnout, co Johnu Peggovi rozjasnilo detroitskou realitu. Narůstá mu nejen prodej, ale hlavně skupina oddaných fanoušků, kteří v jeho parfémech našli to, co do nich vkládá. Jak to tak vypadá, Kerosene se definitivně na trhu chytil a John Pegg má nadlouho o zábavu postaráno, než bude potřebovat nového koníčka, aby zabil nudu.

 

Prety Machine Kerosene

Dnes má celá kolekce Kerosene flakony v jednotném designu, na černém skle je kovový plátek s názvem.

Malá ochutnávka: Pretty Machine

Pretty machine je parfém z roku 2013, kdy už měl John Pegg za sebou první úspěchy. Název je zvláštní sám o sobě a ještě více udivuje při přivonění, protože jestli parfém aspoň vzdáleně něco připomíná, pak nikoli stroj, ale dýňovou část Like This Etat Libre d’Orange nebo zázvorový Standard Comme des Garcons. Ano, je to tlumeně ovocná vůně naplněná takovým klidem a mírem jako nedělní výlet za město. Nic připomínajícího motory a mašiny se nerýsuje, žádný olej, rez, špína ani nic hřmotného. Možná tak ještě kov, ale bez brutálnosti materiálu, spíš prvotřídní plech potažený fajnovým povrchem. Tak, jak ho umí imitovat zázvor, proto ta vzpomínka na Standard a Like This. Fajnový povrch je cítit jako nový lak, směsí květinových aldehydů, lehce štípajících v nose. Štípání má oproti ostatním dojmům jasnou odpověď v oficiálním složení vůně – lipový květ. Ostatní rostlinný materiál, což je směs vícerých citrusových složek a jasmínu, se chová velmi zdrženlivě a tvoří jen jakýsi drobně měňavý vzor na homogenním ústředním motivu kovově zázvorové hmoty se žlutým melounem, odlehčeným nasládlou bílou vatičkou z dužiny citrusů. Proniknutá prázdnotou až ozónickou je tak vůně přes svůj objem vzletná jako čisté svědomí. I když se dost rozpíná do prostoru, sotva může někomu vadit a obtěžovat. Vynikající má i výdrž.

podpis Dzona1

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d bloggers like this: