Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Tenkrát o prázdninách na pláži: Costarela Carner Barcelona

Pokud jste ještě dnes neslyšeli žádnou dobrou zprávu, pak pro vás jednu mám: Carner Barcelona nesnižuje laťku, kterou si při rozjezdu značky před sedmi lety nasadili hezky vysoko. Slabší práce buď neumějí, nebo nepouštějí. To byly ve zkratce moje první pocity, když jsem vyzkoušela jejich letošní novinku Costarela. Mezi vzorky jsem si ji přitom přihodila víceméně do počtu, protože si na akvatické odéry s jejich mělkou prázdnotou nepotrpím. Spíš mi šlo o to, neztratit o značce přehled. A bylo to dobré rozhodnutí, Costarela je báječná a nahradí prášek na nervy.

 

Costarela Carner Barcelon

Foto Flickr, Yohan Wadia

Poetická síla nostalgie

A ještě něco nový přírůstek potvrzuje: Kromě vynikající úrovně si značka evidentně buduje vlastní styl. Jejich vůně mají přes různorodost použitých surovin cosi jako jednotnou architekturu. Bývají poskládané z nápadně hladkých a lehkých bloků instalovaných ve vrstvách na sobě. Rozkládají se přes celé zorné pole, intenzitou mohutné, přitom netíží, naopak, v konstrukci spíš levitují. Mezi nimi nikde žádná mezera s propadem do prázdnoty, která by prozrazovala bezradnost parfuméra. A to jich prosím vystřídali už několik, autorkou Costarely je Shyamala Maisondieu, která jinak pro Carner už vytvořila Palo Santo. Složkami se její dvě dílka v ničem nepotkávají, přesto mají něco zřetelně společného – blahodárně působící atmosféru tiché vnitřní radosti. V Palo Santo k tomu parfumérka využívá materiál esoteriků, perníkově voňavé vykuřovací dřevo. V Costarele vsadila spíš na abstraktní sílu poetické nostalgie. Je to jako dívat se na staré filmy z prázdnin, natočené rodiči u moře. Paměť už smazala protivnosti a hašteření, zůstala jen touha vrátit se tam, do bezpečné minulosti vlastního dětství.

 

Inspirací pro vůní má být pobřeží Costa Brava. Foto je z webu Carner Barcelona.

Jak se dá z názvu usoudit, inpirací pro vůni je pobřeží. Nikoli jakékoli, web značky upřesňuje, že je to Costa Brava. Foto carnerbarcelona.com.

Písek jako pelíšek

Vůně je slaná a vodnatá, ale jen lehce, jen jako upozornění, že jsme u moře. Hlavním dojmem je vysoká vrstva načechraného písku, měkčího než ve skutečnosti může být, je to pohodlný pelíšek z písečného pižma. Něco jako žhavý pocit z pláže tu nečekejte, tenhle písek vás spíš láskyplně zabalí do své ochrany. Jeho aroma je zřetelně minerální, ambroxan, použitý pro změkčení, funguje jen v pocitové úrovni jako vatička. Aby nezvyzníval nevhodně dřevitě nebo nasládle, uzemňuje ho příměs hořce trpkého šafránu, který velmi dobře vrací písku neživost. A tím máte pohromadě základní blok parfému, hladký a lehce levitující. Z rizika monotónosti pak konstrukci vyvádějí citrusy v průsvitném, skoro akvarelovém nátěru. Je to jen jako závan z džusů kdesi opodál na pláži, jako citrusová asociace slunce a léta. Tahle pohoda trvá celé hodiny, je intenzivní tak akorát, aby neobtěžovala, spíš pocitově vřelá než letně horká. V zimě jako když ji najdete…

podpis Dzona1

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d blogerům se to líbí: