Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Jak vlastně fotit flakony?

Nebylo to poprvé, co jsem si takhle zoufala. Tentokrát mě skepse jímala při zkoumání fotky k předchozí recenzi. Miniaturní lahvička Frais Monde si tam lebedí jako hříbek v mechu, uprostřed zelené iluze, v zátiší, které ve skutečnosti neexistuje a kde lesky a zrcadlení znásobily pár malovaných kvítků na krabičce. Vlastně to sedí, vůně se jmenuje Sultan Flowers. Až na ten detail, že je to ta nejbáječnější vůně kávy se šlehačkou, jakou jsem kdy cítila. A tak přesvědčivá, že jsem se chodila dívat, odkud to kafe voní. Jenže – a odtud ta skepse – do fotky ji ten flakon nepustil.

Frais Monde

Plán focení byl prostý, lahvička se postaví na takzvanou dekorativní dlaždici, úlovek z Kiku, zdroje mnoha podivuhodných artefaktů pro focení, a za ní se vztyčí pozadí z kávově krémové fólie. Dlaždice je zrcadlová, fólie lesklá, vzájemně si budou vyměňovat odlesky a barvy a hurá, vytvoří krémové zátiší, symbolický výraz vůně. Ale kdepak hurá, neprošlo to. Zelený uzávěr a zelená krabička dělaly barevné obstrukce a ničily scénu. Neprošla ani studená hnědá nebo jako ústupek neutrálně bílá. Zelinkavou si vynutily, jedině tak vypadaly přirozeně. Musela jsem to vzít jako fakt. Buď takhle, nebo nic.

 

Nepřizpůsobivost flakónů a jejich neochota spolupracovat na ideovém záměru, není jediný problém při focení. Ještě mnohem dřív jsem si uvědomila jiné omezení: Flakony neobstojí v reálném světě. Bohužel, protože to znamená pracovat jen s omezeným osvětlením. Zatímco lahvičky laků na nehty pod širou zářivostí venkovního světla zkrásní, flakony postavené v tom samém parku vypadají stejně nepatřičně jako zbloudilá operetní tanečnice v době, kdy chodí děti do školy. Ani úprava terénu nepomáhá.

Fragonard Grain de Soleil

Úprava terénu nepomohla ani Grain de Soleil Fragonard, kde jsem si chtěla pohrát se zajímavým stínem jeho víčka. Maketa z lepenky a falešný stín v antuce ale fungovaly jen při zkoušce doma. Ve stejné sestavě na zídce nedávaly smysl, kombinace reálného a nereálného se nepotkávala. Někdo, určitě to musela být Katka, se fotce vysmála, že je to stín Lízy Simpsonové. A tak jsem flakony přestala nosit do Grébovky.

 

Proč nemá smysl porovnávat focení lahviček parfémů s laky na nehty, to mi samozřejmě časem taky došlo. Jako při každém portrétu je to, oč tu běží, zachycení nitra. Laky mají uvnitř, jak známo, barvu, to je celá jejich podstata, banální, ale poctivě přiznaná. Nasvícená sluncem se tahle jejich podstata rozzáří. Ne tak u flakonů. Tam je potřeba viditelně zachytit neviditelné čili dát parfému nějaký jiný srozumitelný smysl než pohled na tekutinu uvnitř. Časem jsem zjistila, že to jde dvěma způsoby. A ten, který by se mi líbil víc, je obvykle nedosažitelný.

Samozřejmě ideální by bylo dostat do fotky duši parfému, jeho charakter a způsob, jakým působí. Jenže to se mi povedlo jen jednou a vlastně spíš náhodou při hledání východiska z nouze.

Lubin Black Jade

Na flakonu totiž nebylo nic, čeho by se dalo chytit, žádná ozdoba, nic, ani písmenko. To jediné, co měl, byla velká story. Je to rekonstrukce parfému Marie Antoinetty a tím příběhu rokokové pošetilosti mocných. Tenhle svět uměl dobře zachytit Fragonard, takže stačilo použít barevnou tiskárnu a obrázek pak nechat vstoupit do hladkého flakonu bez jediné ozdoby a písmenka. A byl tu jako živý, Black Jade Lubin.

 

Mnohem jednodušší ale bývá druhá cesta: Vybudovat pro flakon výtvarnou scénu na míru, která by mu sedla jako mechový polštářek hříbku. To už se s trochou snahy realizovat dá.

Caron Pour Une Femme

Velmi snadno to šlo s flakonem Pour Une Femme od Caronu. Pro rozvinutí jeho nepravidelně splývavých linií, mimochodem úžasných a v typické estetice 30. let, kvůli níchž jsem si ho pořídila, stačila velká černá kabela. Ano, černá, nízké zimní slunce ji takhle přesvítilo a vytvarovalo jakýsi výklenek pro flakon.

Matný černý flakon se zlatým víčkem a blýskavými kamínky mě zcela okouzlil. Myslím, že Black patří k těm vůním, které je skoro hříchem na sebe aplikovat jinak než přímo z flakonu, třeba z odstřiku.

Na stejném stole, ale v opačném směru proti oknu a proti slunci jsem fotila Black Anandu M.Micallef. Má báječný tvar, takže stačilo, aby se na lesklé ploše odrážel. Což dělal, ale nešikovně, ostrý  předěl mezi flakonem a odrazem hrozně rušil. A tak jsem si vzpomněla na radu profíka, že k rozptýlení příliš ostrého světla stačí pečicí papír. Měl pravdu, tady to vidíte, oba tvary nádherně splynuly bez přechodů, zmizela i linie okraje stolu, fotka není prakticky upravovaná.

 

U Aury se mi líbil tvar víčka. Grafické editory mívají jednoduchou funkci převedení fotky na kresbu. Ta pak posloužila jako pozadí, aby se motiv víčka opakoval. Jednoduché a účinné, když šlo o to dostat do fotky i vzdušnost a čistotu vůně. Dnes bych možná při úpravách vyřízla růžový trojúhelník v podložce na pravé straně, což jsem tehdy ještě neuměla. Ale možná by pak obrázek působil moc přísně, a tak bych ho zase vrátila zpátky.

U Aury se mi líbil tvar víčka. Grafické editory mívají jednoduchou funkci převedení fotky na kresbu. Ta pak posloužila jako pozadí, aby se motiv víčka opakoval. Jednoduché a účinné, když šlo o to dostat do fotky i vzdušnost a čistotu vůně. Dnes bych možná při úpravách vyřízla růžový trojúhelník v podložce na pravé straně, což jsem tehdy ještě neuměla. Ale možná by pak obrázek působil moc přísně, a tak bych ho zase vrátila zpátky.

 

Eisenberg J´Ose

Čistý parfém J´Osé má  flakon tak dokonale vyrobený a povrch tak zářivý, že jde fotit zblízka jako křišťál. To není úplně obvyklé, i dražší značky mají pod lupou (což je i foťák) droboučké vady ve skle a víčku. Nicméně zajímavější se mi zdála fotka s pozadím. Je to obrázek z krabičky, opět vytištěný a přišpendlený k polystyrenu. Asi největší práce tu byla se zlatavou manžetou krabičky. Odrážela samozřejmě okolí. Takže to, co je vidět jako světlejší část, je odraz bílých polystyrenových desek, po milimetrech pousouvaných po každém cvaknutí spouště kolem krabičky metodou pokusu a omylu.

 

Zatímco hladké a reflexní plochy fungují jako pozadí výtečně, textil jakožto materiál nelesklý a při zvětšení hrubý se obvykle k flakonům nehodí. Špatně dopadají i saténové stuhy, jejich hladkost se mnohdy v optice foťáku rozpadne na výstupky struhadla.

Lettre a Anna Isabel Derroisne

Že to u Lettre a Anna vyšlo, je hlavně díky zimnímu slunci, dopadajícímu v tak nízkém úhlu, že látku uhladilo. Tím mě náramně potěšilo, protože tak jsem do fotky dostala ruský sarafán a pohádkovou krásu nesmírnou. Nikdo nemusí vědět, že ten hadřík byl suvenýr z Indonésie.

 

Říkám to nerada, ale nejhorší je práce s arabskými flakony. Při jejich zdobnosti je skoro nemožné najít pozadí, které by je doplňovalo. Buď to neladí, nebo se spolu přímo tlučou.

rania rasasi

S Raniou jsem měla štěstí, s halenkou navlečenou na polystyrenovou desku se snášela. Ale nemyslím, že by se mi ještě někdy povedlo dosáhnout podobné harmonie dekorů.

 

Naopak velmi dobře se fotí vzorky. Je to samozřejmě jejich miniaturními rozměry, kolem nichž se dá lehce vytvořit iluzorní prostor na míru. Ostatně ani lahvička Frais Monde nahoře nemá víc než čtyři centimetry.

Flakony i speciálně balené vzorky ve stejném designu jsou z nějakého důvodu v retro optice. Každý ze tří parfémů Blue řady má jiný poměr metalické modré a béžové, ale se všemi se vracíte někam do Ameriky za časů Pomády nebo o pár let dřív. Katka objevila dokonce jasnou narážku na Roswell. A chce si být jistá, že není sama, takže kdo první na fotce lokalizuje aliena, dostane od ní dáreček.

Vzorku Blue Encense stačila ilustrace z časopisu. Trochu se tam střílelo, což v inkriminovaném místě zakryl, přízračná atmosféra zůstala.

 

Vialky se oproti flakonům mnohem lépe druží s dekoracemi, ostentativní nepřizpůsobivost parfémových lahviček standardní velikosti je jim naštěstí cizí. Flakony se ve skutečnosti snášejí zas jen s dalšími flakony.

Satin Doll Ys Uzac

K Satin Doll Ys Uzac se mi zalíbily dekorační kuličky z Kiku, jinak veskrze neužitečné a k ničemu. Pokladem je potravinářská fólie, odrážející světlo od okna. Fólie se vzpírala hladkému napnutí, natahovala jsem ji několikrát, než jsem to vzdala. Pak se ukázalo, že měla pravdu, drobné záhyby lehce imitovaly satén. A zbytek je jen volná fantazie v tlumené barevnosti, stejně jako parfém.

podpis Dzona1

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d bloggers like this: