Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Lanvin Arpege: Ať tě provází síla

Ne, to není filmová narážka, i když o jedné jsem do titulku uvažovala. Chtěla jsem recenzi nazvat „Parfém pro ošklivou slečnu“, ale byly tu přinejmenším dva pádné důvody proti. Především při listování internetem by se Arpege spojil jen s tím titulkem, málokdo rozklikne a čte dál. A když už by četl, říkal by mu něco starý film pro pamětníky s Danou Medřickou? Když jsem narazila na kolující informaci, že Dana Medřická nosívala Arpege, vybavila se mi okamžitě Ošklivá slečna. A taky na Měsíc nad řekou, filmy, které mě jako dítě nepředpokládaným způsobem zasáhly. I když jsem si to těžko tak pojmenovávala, donutily mě uvažovat o alternativním vzoru, jak být jednou dospělou ženou. Menšinovou, to mi bylo jasné, ale lépe se hodící k Vinnetouovi, mému dosavadnímu vzoru. Nebylo nutné pištět nadšením nad jablíčkovým šamponem nebo se hroutit nad pupínkem. Oč jednodušší než neprůhledné ženské rituály se mi v deseti letech zdálo prostě jen pěstovat vnitřní sílu, ostatně s Vinnetouem jsme na tom už nějakou dobu dělali. A s Danou Medřickou svitla naděje, že silná žena nemusí být hranatá mužatka.

Lavnin Arpege

Jeden z portrétů Dany Medřické, kolující internetem, zdroj neuveden. Chtěla jsem spíš ukázku z Ošklivé slečny, ale u tak starých filmů je to problém. Tak aspoň portrét.

No. 15

Původní historie kolem vzniku parfému vedle Dany Medřické tak nějak bledne a ztrácí na reálnosti. Aby také ne při jejím stáří, pro nikoho živého už není skutečná a nikoho se nedotýká. Dnes už je to jen informace, že Jeanne Lanvin nechala vytvořit parfém pro svou dceru. Měl to být dárek k jejím třicetinám, i když zlatý motiv matky s dcerou ukazuje malou holčičku. Ovšem tohle logo patřilo a patří značce, nikoli parfému, a pro Jeanne Lanvin mělo symbolický význam. Vycházelo z fotky, na níž je zachycená, jak se před odchodem na ples loučí se svou tehdy desetiletou dcerkou, oblečenou do kopie její róby. K dceři měla velmi hluboký vztah a na kompletech modelů pro matky a děti postavila kdysi v začátcích své podnikání.

Lanvin Arpege

Předobraz loga Lanvin: Matka s dcerou před odchodem na ples. Fotka je z roku 1907, zdroj nejasný.

V době, kdy si objednala Arpege, se výrobě parfémů pod značkou Lanvin věnovala nějaké dva tři roky. Přesto byl Arpege jejich v pořadí patnáctou (!) vůní. V první vlně jich totiž do prodeje uvedli čtrnáct, což uvádí i oficiální web značky. Zda to byla svérázná metoda průzkumu trhu, těžko dnes už odhadnout. Jisté je, že úspěšně, dokonce veleúspěšně, se uchytil jen jediný kousek a to My Sin, dráždivé aldehydově pudrové smyslno. Prodával se několik desítek let a přiřadil se k parfémovým legendám. Trhákem musel být už v době, kdy Jeanne Lanvin promýšlela dárek pro dceru, ale pokud se jím dala stylově inspirovat, pak hodně ubrala na erotické provokativnosti. Aldehydy v Arpege tak dostaly jinou náladu než měl My Sin, z přímočarého svádění byla náročná hra náznaků.

 

Lanvin Arpege

Jedna z mnohých dobových reklam.

Jen ty nejlepší suroviny…

… si prý přála Jeanne Lanvin použít do parfému pro dceru. Je pozoruhodné, jak odlišně zní tenhle požadavek s odstupem (téměř) století. Z dnešního pohledu, kdy za to nejlepší a nejluxusnější automaticky považujeme přírodní výtažky, je nepochopitelné, že ve dvacátých letech minulého století byla tím nejžádoucnějším materiálem čistá syntetika, tedy aldehydy. Má to samozřejmě svou logiku, aldehydy a chemie byly symbolem příslibů moderní doby, kdepak zastaralé květinkové parfémy viktoriánské éry.

Proto i po velké reformulaci v roce 1993 je z Arpege znát to, co si přála Jeanne Lanvin, a sice syntetický charakter vůně. A opět připomínám, že tohle označení v době vzniku parfému rozhodně nemělo sebemenší hanlivý nádech, ale naopak. Tak voněl luxus. Tak voněl i Chanel No.5, jen o pár let starší, k němuž se Arpege někdy přirovnává. Jejich podobnost se ale drží jen v hrubých rysech, dokonce ani aldehydový povlak není stejný. V Arpege je pestřejší, i když stejně soudržný, je jako opalizující hladká plocha, kde mžikem přecházejí jeden v druhý aldehydy voskové, mýdlové a studeně zelené. A dost možná použili i aldehydy květinové, znát jsou přinejmenším konvalinky, lilie a jasmín. Aldehydový původ mohou mít i fialky, růže a brambořík. Co je skutečnost a co iluze se přes opalizující povrch nedá rozeznat, květy jakoby v té hladké ploché hmotě aldehydů byly rozptýlené a jen jako detaily zvýrazňovaly její měnící se zabarvení. Pod zdánlivou jednoduchostí vůně je vnitřní komplikovanost, pod převážně chladným mýdlovým dojmem voskově tělesná vřelost. Je to typicky abstraktní aldehydový parfém, což mu dává eleganci, ale i jistou náročnost na nošení. Tu prý měl v sobě vždycky, není to jen tím, že dnes ho vnímáne jako stylově „starý“ typ vůně. Je třeba zvednout hlavu a narovnat záda, bez vnitřní síly se pod ní prohnete. Má značnou výdrž a lehce nadprůměrnou intenzitu.

podpis Dzona1

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

Informace

This entry was posted on 14.2.2016 by in Lanvin, Parfémy and tagged , , , , , , , , , , , , , .
%d blogerům se to líbí: