Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Stáčené kolínské z kořenářství U Salvátora: Dáte si deci nebo dvě?

Nápad vyzkoušet stáčené kolínské vody z kořenářství U Salvátora jsem měla v mé blogové pokladničce inspirací už delší dobu. Byl zařazen v kategorii „složitější projekty“, především proto, že bylo potřeba předem sehnat lahvičky o objemu 100 ml. Nechtěla jsem, aby byly flakonky o mnoho dražší než samotné vůně (ty stojí kolem 40 Kč za deci), takže jsem prohledala internet a nakonec je objednala z eshopu Tvořivý svět. Jako podpora se mnou na kolínské vyrazila Dzona a ještě dvě kamarádky. Nějakou dobu jsme bloudily po Starém Městě. Zkoušely jsme se zeptat na cestu, ale potkávaly jsme jen cizince. Motaly jsme se tak nějak v bludném kruhu, ale nakonec se nám konečně podařilo prodejnu najít. Nebylo mi jasné, proč nemohli dát ceduli se šipkou třeba na hlavní ulici. Pochopila jsem to až po návštěvě kořenářství a přečtení si jeho skoro padesátileté historie z webových stránek. Tento krámek má být zřejmě místem, které mají objevit jen ti, kdo ho hledají.

Foto: Flickr, EmsiProduction

Foto: Flickr, EmsiProduction

Obchůdek s prvorepublikovou pokladnou působí jako místo, kde se dávno zastavil čas. Kořenářství je menší než obvyklé dnešní obchody, takže je vzduch plný aromat různých koření. Při zkoušení kolínských jsem proto byla schopná rozpoznat jen jejich základní charakter. Rozhodla jsem se vybrat tři nejhezčí na pořádné domácí zkoušení.

„Dáte si deci nebo dvě?“zeptal se mě prodavač. Ukázala jsem mu připravené flakonky, které ho zaujaly natolik, že se ptal, odkud je mám a kolik stály. Možná, že zauvažoval, že by je mohli u nich v obchodě sami nabízet. A já jsem se zase musela zamyslet nad tím, do čeho všeho už kolínské naléval. Řekla jsem mu, ať ještě chvíli počká, že musím lahvičky označit názvy. Ihned mě přerušil a vytáhl z pod pultu předtištěné štítky s názvy vůní. Pak vzal flakonky a šel stáčet. Po naplnění rozprašovač lahviček pevně utáhnul, postavil je přede mě, otočil klikou u staré pokladny, a když jsem mu podávala peníze, tak jsem si uvědomila, že zvláštnější nákup vůní jsem ještě nezažila.

Z asi dvanácti nabízených kolínských jsem se rozhodla pro Amelii, Anteu a Janinu. Podle pana prodavače jsou všechny kolínské v zásadě unisexové a ty co jsem si vybrala, jsou spíše dámské. Dzona se zeptala, kdo jim vůně vyrábí. Dozvěděly jsme se, že mají prostě takový recept. Takže jak kolínské voní? Rozhodně to nejsou drogérovky. Kdyby měly pěkné (nebo prostě jakékoliv) flakonky, tak by se v regále v parfumerii zřejmě moc dlouho neohřály.

kolínská u salvátora

Kolínská voda Amelie

Mým favoritem je tato krásná fialka se santalovým dřevem. Vůně působí jemně, průzračně a trochu zadumaně. Skvěle by se hodila pro Amelii z Montmartru, takže si myslím, že její název nebyl zvolen náhodou. Kromě fialky je v ní také růže, kapka citrusů a trocha jasmínu. Později se přidá vanilka, ale jinak se vůně moc nemění. Na rozdíl od ostatních kolínských se drží blízko kůže, což podporuje její tajemnost.

Kolínská voda Antea

Příjemně chladivá vůně s výborně vyváženou kompozicí. O svěžest se stará limetka, citron a bergamot. Spíše než jejich šťávu ale použili aromatickou a nahořklou kůru. Tento dojem podporují i navlhlé listnaté tóny vůně. Protiváhu tvoří dřevo, které je na začátku cítit jen jemně a postupně se zvýrazňuje. Stejně jako ostatní kolínské má Antea překvapivě dlouhou výdrž.

Kolínská voda Janina

Květinově pudrová vůně, která mě zaujala ze všech kolínských nejvíce. Pudrové pižmo je spojeno s bílým jasmínem, medovou mimózou, štiplavým neroli a hladkou růží. Tyto složky doplňuje ještě dřevo. Výsledek neumím popsat výstižněji než jako omamný. Janina je nejvýraznější z kolínských a šíří se nejvíce do prostoru.

Foto: Flickr, Roman Boed

Foto: Flickr, Roman Boed

Rozhodně vám můžu doporučit se někdy při procházce Prahou v kořenářství zastavit. Pokud si nevyberete kolínskou, tak nějaké koření nebo gurmánskou specialitku určitě ano. Sama jsem neodolala lahvičce růžové vody, tedy parnímu destilátu z okvětních lístků. Zatím jsem ji sice při vaření ani pečení nepoužila, ale občas si k ní pro radost přičichnu.

podpis Katka1

5 comments on “Stáčené kolínské z kořenářství U Salvátora: Dáte si deci nebo dvě?

  1. Martina Marcela
    20.9.2015

    Moc se mi líbí, jak píšete. Svým článkem jste mě vrátila o hodně 🙂 let zpátky, do doby mého prvního zaměstnání v Klementinu. Do Salvátora (který byl tehdy jinde) jsem si chodila pro kilo bylinkového čaje (neměli povolení vážit) a po očku pokukovala po rozlévaných parfémech. Moje milá kolegyně, krásná a hodná starší dáma, mi sdělila, že „moje předchůdkyně, která byla velmi elegantní, si kupovala určité dva parfémy a míchala je dohromady“ 🙂 :-). Nepamatuji se, zda jsem si nějaký koupila, zato si pamatuji na kolínskou 4711 v luxusní červeno-zlato-zelené kazetce s mýdlem, kterou mi tato krásná duše přivezla z Vídně. Schovávala jsem si léta.
    Ještě jednou děkuji za krásné déja-vu a za fotku, která mě vrátila do doby mého mládí.

    Liked by 1 osoba

    • Jsem moc ráda, že vás článek potěšil. Já zase děkuji za krásný a zajímavý komentář, který mi udělal velkou radost.
      Docela by mě zajímalo, které kolínské míchala dohromady a jak voněl výsledek.
      Amelii rozhodně doporučuji k vyzkoušení.

      To se mi líbí

      • Martina Marcela
        24.9.2015

        Děkuji 🙂 :-). Třeba jí někdo o tom článku poví a nakonec se to dozvíme 🙂 :-). V té době (kolem roku 88) jí mohlo být asi 25 let :-). Ještě mám jednu perličku: na chalupě jsem jako malá holka četla román jako z „červené knihovny“, který pojednával o statečném anglickém šlechtici, jenž byl zraněn ve válce, a o jeho tuším sekretářce, která pocházela ze zchudlého šlechtického rodu a musela si vydělávat na živobytí pro sebe a pro bratříčka. Měla tak zářivé a svůdné modré oči, že je musela ukrývat za nevzhlednými kostěnými brýlemi…:-) Skončilo to – jak jinak- svatbou a ta krásná sekretářka se jmenovala Antea… Jenom jméno románu si už nepamatuju 🙂

        Liked by 1 osoba

  2. Martina Marcela
    20.9.2015

    P.S.: Při nejbližší příležitosti vyrazím na Amélii 🙂 :-).

    Liked by 1 osoba

  3. Při zkoušení v obchodě jsem si myslela, že kolínská Antea se tak jmenuje proto, že je v ní čajové aroma. Že se tak může jmenovat sekretářka by mě nenapadlo 🙂

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: