Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Un Jardin En Mediterranee: Noční vůně v pražském parku

Večerní venčení nepatří zrovna k mým favoritním zážitkům se psy, především pro jejich odlišný názor na pražský noční život. Takže přes jedno vodítko krotím šeltii Mášu, která si to hlasitě vyříkává s opilci, zatímco druhým brzdím Lízu, toužící naopak po lásce a pohlazení od každého z těch vrávorajících individuí. Koncem června jsem se ale začala na noční venčení těšit, přestože Máša dál zjednávala pořádek a Líza si mohla z těch skvělých lidiček ukroutit ocásek. Důvod byl jednoduchý: v parku to vonělo jako Ellenova Un Jardin En Mediterranee. Jako její začátek, který je medově květový s kapkou nahořklých citrusů. Dle dostupných informací jsem si myslela, že musí být tvořený směsí oleandru a pomerančových květů. Na oficiální složení jsem přestala věřit, protože v parku kvetl koncem června akát a černý bez. A ještě další keře, které neznám, ale na vůni se podílely. Kdoví tedy, jak mistr Ellena květový začátek toaletky doopravdy vytvořil. Zajímavé je, že ráno ani přes den to v parku nijak zajímavě nevonělo, možná byly cítit jen jednotlivé druhy. To až po západu Slunce se něco stalo, možná se rozevřely noční květy, a směs mnoha vůní se spojila v Un Jardin En Mediterranee.

Un Jardin En Mediterranee má být inspirována soukromou tuniskou zahradou. Byla vytvořena v roce 2003. Foto: Hermes

Un Jardin En Mediterranee má být inspirována soukromou tuniskou zahradou. Byla vytvořena v roce 2003.
Foto: Hermes

Květový začátek Un Jardin En Mediterranee trvá krátce, postupně květy blednou a odkrývá se zeleň pod nimi. Tentokrát věřím oficiálnímu složení, že jsou to fíkové listy a cypřiš. Je to zeleň mírně vlhká, stejně jako v našem parku, kde zrovna kolem desáté večer kropí trávu. Je v ní i trocha prachové hlíny, která je opět cítit v parku, protože se zahradní architekt rozhodl – nikdo neví proč – dát zavlažovací systém jen pod část trávníků. Zeleň doplňují jemné citrusy, které jsou spíše nahořklé než kyselé. Po delší době se začne objevovat hladký dřevitý základ vůně.

Ellenovy vůně mi často přijdou obtížně pochopitelné. Je to tak i s Le Jardin de Monsieur Li, o které psala nedávno Dzona. Je v nich ale cosi kouzelného, pro co je stejně pořád zkouším. Z řady „zahrad“ považuji tu mediteránskou za nejkrásnější. Foto: Flickr, laurent.breillat

Ellenovy vůně mi často přijdou obtížně pochopitelné. Je to tak i s Le Jardin de Monsieur Li, o které psala nedávno Dzona. Je v nich ale cosi kouzelného, kvůli čemu je stejně pořád zkouším. Z řady „zahrad“ považuji tu mediteránskou za nejkrásnější.
Foto: Flickr, laurent.breillat

Na Un Jardin En Mediterranee je velmi zajímavá její průzračnost a minimalismus, a to dokonce i během počáteční květové fáze. Vůně je jemná, nic nikde nepřekáží a neobtěžuje. Pozoruhodný je i dojem klidu, zpomalení a jakéhosi nevývoje, který z toaletky mám. Jedná se o velmi meditativní vůni. Je možné, že noční vůně v parku mi tak silně připomněla Un Jardin En Mediterranee, že ze mě spadnul stres. A v tom stavu klidu jsem si uvědomila, že nás Máša chce štěkotem chránit a že Líza je to největší psí sluníčko.

podpis Katka1

2 comments on “Un Jardin En Mediterranee: Noční vůně v pražském parku

  1. Lenka
    5.8.2015

    Hmmmm… krásné, bylo také jedno léto, kdy jsem bez této něžné vůně nemohla být

    Liked by 1 osoba

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d blogerům se to líbí: