Snídaně v parfumerii

… delikatesy pro znalce

Lorenzo Villoresi Alamut čili Hrad smrti

Alamut není zdaleka vůně pro každého. Dokazuje to i flakon, který je na fotce: Jako nový připutoval nejdřív do Čech, pak byl prodán na Moravu, ale ani tam nezapadl do kolektivu, takže jel zpátky do Čech a přes jednu zastávku nakonec ke mně. Tohle všechno jsem vystopovala spíš náhodou a taky díky tomu, že nás, kteří se zajímáme o extrémní vůně, není v téhle zemi zas tolik. Dál už nepojede, nechám si ho.

Řežavé uhlíky

Čekala jsem kadidlo. Trochu ano, trochu ho tam bylo, ale mnohem víc jsou cítít čpící uhlíky a rozžhavené železo, ne jako spálenina, ale tou typicky nakyslou palčivostí. Je to zážitek jako z vánočního trhu, kde vedle stánku se čmoudícími františky pracuje umělecký kovář se řežavým uhlím v železném koši.  A ještě jeden výrazný tón se z Alamutu ozývá – uleželá kůže, nasáklá odérem sušených kořenů a bylin, není to ale tak hořké a štiplavé, jak to kůže dovede, spíš hustý balzamický nátěr. Tyto tři proudy si spojte dohromady a máte ponurou, až sebevražedně odhodlanou vůni (pak ji má někdo chtít!).

Lorenzo Villoresi Alamut

Ponurá historie

Určitě jsem ovlivněná tím, co jsem si o Alamutu předem přečetla, ale stejně musím uznat, že se Lorenzu Villoresimu povedlo vystihnout představu místa, po němž se vůně jmenuje. Alamut totiž byla vysokohorská pevnost v severní Persii, název prý znamenal Hrad smrti. Asi dvě stě let patřil islámské sektě asasinů, než pevnost ve 13. století vyvrátili Mongolové. Asasini si vysloužili pověst vrahů, ačkoli se to v zásadě vztahovalo jen na jejich speciálně vycvičené skupiny bojovníků, či spíš zabijáků. Ti se skrývali v odlehlých místech, jako byl právě Alamut. Jejich zákeřnost a netečnost i k vlastnímu utrpení budila hrůzu a vycházela prý z hašišového opojení, však také pojem asasini vznikl přepisem výrazu „hašišiun“ pro kuřáka hašiše.

Historie asasinů znovu ožila ve 30. letech minulého století díky slovinskému spisovateli Vladimiru Bartolovi. Alamut vylíčil ve stejnojmenném románu jako ráj, kde hašišem obluzení sebevražední bojovníci dostávali, na co si vzpomněli, včetně krasavic unášených z okolí. Měli si myslet, že Alamut je místo, kam se dostávají za odměnu pro své výkony v boji.

Lorenzo Villoresi Alamut

Foto Flickr normalityrelief

Jen pro silné – muže i ženy

Jako parfém naplní Alamut celý okolní prostor ponurou nevyhnutelností. Je to zajímavé, vůně jakoby se držela v místnosti víc než na kůži. Pročítala jsem si recenze a názory, jestli je víc pánská nebo dámská. Je to tak půl na půl, někteří v ní výrazněji cítí vanilkově pudrový podklad, díky němuž ji vnímají jako ženštější. U mě pudr tak dominantní není, upřímně řečeno cítím spíš pryskyřičný prášek, který se změní na pudr, až když vůně dohasíná. Přesto si taky myslím, že je Alamut vhodnější pro ženy, protože jim dává interesantnost a nezávislý pohled na svět. Pokud se tak chcete prezentovat, vyzkoušejte ji. Na muži by Alamut mohl působit až příliš tvrdě a ještě vzbuzovat dojem, že se dotyčný vrátil z opravy kotelny.

Pro úplnost: Villoresi má ještě další podobně laděnou vůni – Incensi. Je ještě agresivnější a víc strohá než Alamut. Voní, jako když strčíte nos do sáčku se surovým kadidlem, prostě ostrá, nakysle řežavá pryskyřice.

podpis Dzona1

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

Information

This entry was posted on 5.7.2013 by in Lorenzo Villoresi, Parfémy and tagged , , , , , , , , .
%d bloggers like this: